Myšlenky, Úvahy, Názory

Přítel vs. Přítel

21. července 2014 v 15:43 | idreamer
Každý z nás má nejlepšího kamaráda nebo nejlepší kamarádku. Je to osoba, které řeknete všechno. Nemáte problém se ji/jemu svěřit s tím, že máte z něčeho strach; že vás dnes ráno naštvala matka; že jste z neuváženého sexu chytli svědění; že si nepamatujete včerejší párty - co jsem dělal?; že vás přítel/přítelkyně nejspíš podvádí; že máte špatnou/skvělou náladu a nevíte, co máte dělat... Všichni to jistě známe (a pokud ne, lituji vás, protože nevíte, o co přicházíte!)
Jenže, pak přijdou vztahy! Najdete si kluka/kolku (/someone else) a veškerý čas začnete trávit se svou druhou polovičkou. Ale co váš kamarád Petr nebo kamarádka Míša, kteří tu pro tebe byli v dobrém i ve zlém? Ti teď jedou po druhé koleji, neboť je nepotřebujete. Jste přeci nejšťastnější ve svém životě! Tak k čemu by vám teď byli? Jenom by vás "zdržovali" od vašeho partnera/partnerky (/someone else). POZOR! Tohle se Vám může opravdu hnusně vymstít. Většinou nejlepší přátele přežijí téměř vše, ale někdy to nestačí.
Pamatujte na to, že ať to s vaším partnerským vztahem dopadne jakkoliv, tak je to VÁŠ PARTNER(KA), kterého vykopnete ze svého života, a kterého už nikdy v životě nebudete chtít vidět. A ke komu se pak vrátíte vyplakat na rameno - když už tady nikdo nezbyl? Přeci nezavoláte někomu, kdo o vás skoro nic neví a začnete si stěžovat jak je život na .... a vy nevíte co dělat.

Takové pondělní zamyšlení ;). Takže, nezlobte a ničeho nelitujte! *Adios!

Sebell

15. června 2014 v 10:20 | idreamer

Mám poslední "vrhcloný" týden školy, a jistě to znáte - všichní píšou, ale nikdo už se neučí na ty testy. Snažím se to dělat aspoň napůl, abych nepřišal o vydřené známky kvůli pětkám na konci. Dneska to bude tak trochu z jiného soudku. Ná článek nemám momentálně chuť, i když je tento víkend u nás ve městě pěkně rušno - ale o tom až někdy jinky. Dneska Vám chci představit song, který jsem včera objevil na YT. Ani nevím ke komu bych ho přirovnal - a opravdu se mi nechce ho s nikým srovnávat. Prostě mě zaujal, a tak Vám ho chci poskytnou, aby jste ho také "objevili".


Báthoryčka

23. dubna 2014 v 20:28 | Idreamer
Dnes jsme se školou - jelikož byl druhý den přijímacích zkoušek na stření školy - šli do našeho divadla. Někde už jsem říkal, že bydlím v menším městě na východě Moravy. Český Těšín je město na hranici s Polskem - doslova. Těšín je totiž rozdělen na Českou a Polskou stranu řekou Olzou. Ale vraťme se nyní k představení, na které jsme dneska šli.


Jedná se o unikátní představení BÁTHORYČKA. Všichni jistě známe pověsti o Čachtické paní, která se koupala v krvi mladých panen, aby zůstala navždy mladá. Těšínské divadlo zpracovalo její verzi zcela po svém. V roli Alžběy báthoryové se představila Lucie Bergerová, která za tuto roli dostala cenu Thálie! Už jen toto Vám může napovědět, že se nejedná o žádný brak.

Zkráceně o čem to bylo:
Příběh je o hraběnce Báthoryové, která prožívá útrápy se svým manželem i milencem. Nepřidá ji ani to, že její děti pošlou a provdají jinam a ona zůstane na hradě sama. Po čase se přidává ke zdejším "čarodějnicím" a účastní se různých obřadů. Nakonec ji však, ale odhalí a je předvolána soudu. Báthoryčka totiž ve sklepení vraždila své služky.
Dojmy:
Teď Vám říkám zcela pravdu: toto představení bylo naprosto úžasné. Sebelepší film by nedokázal vykouzli tu ponurou a někdy až strašidelně tísnivou atmosféru, která zavládala v divadle hned od začátku.V hlavní roli - Báthoryová - Lucie Bergerová - se nám ukázala úžasná pěvkyně, která zvládla zazpívat všechny tóny zcela čistě a s přehledem (má vystudovaný zpěv) - jak sama tvrdí /video/, s hereckým výkonem se trochu prala. Věřte mi, že pokud tomu tak bylo, nebylo to poznat. Se zatajeným dechem jsem sledoval taneční kreace, které se odehrávaly na jevišti. Občas to bylo tak velkolepé, že to hraničilo s uměním akrobacie. Není divu, že na konci byl potlesk ve stoje.




Tuto hru by opravdu mělo vidět co nejvíce lidí. Sám za sebe říkám, že to nejsou vyhozené peníze!

Číst se musí a basta!

17. března 2014 v 16:04 | Idreamer
Kdo zná povinnou četbu, prosím ruce nahoru. Kdo ji ještě nežná... však počkejte jednou ji poznáte. Pokud patříte k lidem, kteří otevřeli knihu pouze knihu v první třídě - což byl mimochodem slabikář, pak tento článek uričtě není pro Vás. (Můžete směle spát dál, dokud nezaspíte The End).

Jak jsem se již zmiňoval navštěvuji gymnázium. Za dva roky maturita. Každý rok donést čtenářský deník češtinářce, kde je rozbor deseti knih. Ano budiž, z něčeho se zmaturovat musí, proto čteme. Ale nikoho už nezajímá, že bychom si chtěli přečíct něco "moderního" nebo aspoň to co nás baví. Snažím se pátrat v mysli, kdy jsem si naposled přečetl něco pro sebe; knihu která mě bavila. Mrně tápu, ale bylo to snad před rokem. (What?!)

Prostě a jednoduše si myslím, že čím jste větší tím nemáte nárok na čtení knih, co vás baví. (Už chápu proč se napsalo Stmívání a na koho je zaměřené.) Povinná četba není přímo zlo, ale věřím, že pro některé je to těžký nepřítel. Obzvláště když si vezmeme Babičku od Boženy N., tak tom kdo ji přečetl celou upřímně tleskám! (Bravo, bravo)

Můj gympl je dobrý v tom, že každý rok se přidají nějaké knihy. (Toto privilégium mají pouze čvrťáci: Nominovat další knihy na SEZNAM) Letoos se třeba přidalo sedm knih mezi nimiž byl i HOBIT - J. R. R. TOLKIEN (Jo občas mají i světlou chvilku). Pojďme se nyní podívat na opravdu tenké knížky, které jsou k maturitě a do čtenářského deníku.(Pokud je máte ve svém seznamu, tak je alespoň zkustě ;) )

Tyto knihy jsou krátké (a některé i opravdu čtivé!)
Karel Čapek - Matka / drama /
Čechov - Chameleon / povídka asi na 5 stran/
Maupasant - Kulička / povídka /
Neruda - Povídky malostranské / povídky o -+ 10 stranách /
R. Rolland - Petr a Lucie
E. Hemingway - Stařec a moře (Děsná nuda!)
Poe - Jáma a kyvadlo / povídky /
Poe - Havran / Báseň /
Otčenášek - Romeo, Julia a tma

Máte nějaký tip na dobrou knihu do povinné četby? Sem s ní!

Carrie aneb deník podle života

4. března 2014 v 16:33 | Idreamer
Seriál Carrie Diaires je ztělesněním mladé Carrie Bradshaw v adolescetním věku (v minulém století) s postpubertálními výkyvy (které jistě v tomto věku všichni známe). Vezkratce je TCD o tom, že mladá Carrie poznává velký New York, od kterého je vzdálena pohách pár kilometrů (kdo by po tom netoužil?). Jejím velkým snem je stát se spisovatelkou či redaktorkou v uznávném magazínu. Překonala nedávnou smrt matky tím, že začala psát deník, kam zapisovala vše důležité v jejím životě. Ač by se zdálo, že seriál půjde ve stopách Sexu ve měste, není tomu tak. Je to odlehčená forma pro náctileté (ale sex se tam řeší taky). Můžeme zde vidět klasické situace jakou jsou hádky se sestrou; otec co neví co a jak (vtipné je když kupuje dámské potřeby); parta kamarádů, kteří mají vlastní problémy...

V některých seriálech je uvodní (PILOTNÍ) epizoda. V tomto serialu nalezneme hned úvodní sérii. Pokud "překouknete" první sérii - můžete se ihned vrhnout na druhou, protože TA stojí opravdu za to! Pokud jste "malé - naivní - vypatlané - holčičky" (tímto tvrzením nemám nic proti malým holčičkám!), pak se jistě zaměříte na to, že Carrie už není panna a sřídá se to tam trošku moc rychle. Pokud máte nadhled, jistě si povšimene situací, které musí Carrie (a nejen ona) řežiš. Když jsem se tak díval na jednotlivé epizody, tak mě stále nepřestalo překvapovat, do jakých těžkých (snad bych mohl napsat i extrémistických) situací se hlavní postavy dostávají. V nasledujícím odstavci se na ně podíváme zblízka.

Seriál řeší i těžké životní situace

1. AIDS
To, že jsou nyní skoro všude vtlačení homosexuálové jsme si zvykli (a proč by to tak nemělo být?). Ovšem vždy (pokud byl) pár řešil pouze běžné situace. Zde se řeší možná hrozba nákazy AIDS. Upřímně zjistit že váš Ex má AIDS a momentálně umíra v nemocnici je už víc než jen na skleničku.
2. Vykopnutí z domu
Věřím, že všichni z vás mají rodiče, kteří vás mají (aspoň trošku) rádi. Dokážete si představit, že vás vyhodí na ulici. Ze dne na den. Co poté uděláte? Máte natolik dobré přátele, aby jsteu nich mohli zůstat na pár dní a nemuseli se prát o lavičku na zastávce s bezdomovcem (asi by jste prohráli).
3. Neplánované těhotenství
Jedná z hlavních postav otěhotní, protože si užívala nechránění sex - navíc s ženatým mužem. Když poté chtěla jít na potrat (v té době pěkné drahá záležitost - v přepočtu asi 12.000,-) vysmál se jí do obličeje. Navíc se zjistilo, že má mimoděložní těhotenství - což už musela říct rodičům.
4. Sex
Ten se řeší puze okrajovje. Vtipné, je když jedná z postav prohlásí, že poprvé je jako "kdyby jste se snažili protlačit pomeranč klíčovou dírkou" (nebo tak nějak :D). Carrie řeší, že je panna a od toho se odvíjí další situace s jejím přítelem.
5. Práce X Vysoká škola
Jedna z hlavních postav dře na tom, aby se dostala na vysokou školu snů. Jenže poté přijde nabídka, která jde jen z těží odmítnout - a to dobrá práce. Nyní stojí před těžkým rozhodnutím co si má vybrat. (Co by jste si vybrali vy? Samozřejmě je to individuální, ale přece...)

Třídíš, třídím, třídíme?

11. února 2014 v 10:01 | idreamer
Třídíte odpad? U nás doma se celkem snaříme. Vzhledem k tomu, že bydlíme ve městě - v paneláku - tak třídíme pouze něco. Klasicky se u nás v ulici vyskytují čtyři druhy kontejnerů: modrá, žlutý, zelený a černý. Doma tutiž třídíme papír sklo a plast. Vše ostatní jde dohromady do černých kontejnerů.

Recyklujme pro lepší zítřky!


Už téměr rok vytřizujeme úplně zvlášť staré pečivto (to nezplesnivělé ale pouze tvrdé), které věšíme na popelnice a nevhazujeme je dovnitř mezi ostatní bordel. Pečivo si téměř okamžitě rozeberou zdejší bezdomovci. S mamkou nevidíme jediný důvod proč to házet dovnitř. Napdlo vás někdy jak se to tam všechno na sobě válí? (Nehcutné.)


Na tento námět článku mě přivedla moje mamka, která jednou přinesla barevné tašky na třízený odpad. Tašky jsou velké asi 25x23x17 cm. Rozměry nejsou tedy nic moc, ale když byly zadarmo... Tyto tašky rozdává naše město na Městském úřadě. Musím říct, že se nám to náramně hodí. Vždycky jsme měli pno plastových pytlíků rozvěšených po kuchyni a vždy jsme se museli nejprve podívat dovnitř, než jsme něco někam hodili. Nyní s těmito taškami to bude jednodušší!

Olympijské hry - v rusku je zima věčná

7. února 2014 v 20:50 | Sliki
Právě jsme byli svědkem zahájení her v Sochi, v Ruské federaci (RUSIA). Jako první mě ihned napadlo: "Jaký je symbol ruska?" Matrioška, zima a Kreml. Všechny tři hlavní symboly jsme mohli vidět buď přímo na zahajovacím ceremoniálu nebo někde jinde.

Zima je všudypřítomná.

Úvod byl jak jinak velkolepý. Na začátek jsme mohli sledovat malou holčičku, která podle abecedy jmenuje domény ruska. zazněli tam i někteří spisovatelé jako Dostojevskij ři Čechov. Toto se mi líbilo asi nejvíce. Skvělé provedení i nápad. Trochu mě sklamali, že Mrazíka /dědu Mráze/ vyhodili ze scény. Hold když se nepovoli autorská práva, tak se nedá nic dělat! Baletní představení bylo vkusné a k Rusku se opravdu hodí. I světelkující "medůzky" se v celku povedly.

Fatalní "Fail" těchto her nastal při sestavování pěti olympijských kruhu, kdy se poslední kruh z vločky neotevřel. Tento kruh symbolizuje Ameriku. Kdo ví jak to tedy bylo. Zda to byl změr nebo jen chyba v matrixu. Ale amerika to měla pro tuto chvíli zpočítané.


Oblečení jako módní trend. Dalo by se říct, že jsem opět zabodovali. Po našich gumících v Londýně jsme opět sklidili ohlas i v Soči s naší zimní soupravičkou. Mě osobně se líbilo naše olympíjské oblečeni hodně. Vkusné bíle zimní bundy s modrými a červenými srdíčky a zlatou kapucí (zevnitř) se návrhážum opravdu vyvedly.

Gumáky vyměnili za kulichy.

Opět co se nepovedlo byly německé oblečky. tady se spojil příšerný nevkus s nevhodným střihem. Hned jak jsem je uviděl připadli mi jako barevné lízatko. Opravdu netuším proč tomu tak bylo. Křiklavě rudé kalhoty ten komplet jen završily. Toto se tak trochu npovedlo. Možná příště!


 
 

Reklama